Fermentace neboli kvašení je velmi tradiční způsob zpracovávání potravin. V posledních letech se opět vrací na vrchol. Fermentovat můžete kdeco. Zeleninu, ovoce, houby, luštěniny, mléčné výrobky. Kvašení je ekologická, levná, zdravá a trendy záležitost, a proto byste se do něj měli pustit i vy.
Co je to fermentace
Způsobů, jak můžete prodloužit potravinám životnost a užívat si je celý rok, je hned několik. Záleží na skladování, ale také na zpracování. Zavařování je klasika, ale slyšeli jste o fermentaci?
Fermentace, jiným slovem kvašení, je způsob zpracovávání potravin, ve kterém hrají hlavní roli mikroorganismy. Během fermentace dochází k jejich velmi rychlému množení, díky kterému vzniká (obvykle kyselé) prostředí. To chrání potraviny před kažením. V podstatě díky procesu kvašení nebo také kysání vznikají přírodní konzervanty, jako je alkohol a kyseliny. Ty udrží potraviny déle poživatelné. A dokonce velmi chutné a zdraví prospěšné.
Proč kvasit
Během fermentace dochází k chemickému procesu, který přeměňuje přírodní látky na látky jednodušší. Ty jsou pro lidské tělo mnohem lépe stravitelné a především využitelnější.
Fermentované potraviny obsahují zpravidla velké dávky vitaminu C a B a působí mj. jako přírodní antioxidanty. Živé kultury, které se v kvašených potravinách také objevují, působí příznivě na trávicí systém a posilují imunitu. Některé dokonce hubí toxiny! V neposlední řadě pak fermentované potraviny prostě výborně chutnají.
Navíc díky domácí výrobě minimalizujete množství odpadu, a to je samo o sobě důvodem, proč dát fermentaci šanci.
Co kvasit
Kvašení můžete doma podrobit kdeco. Existuje několik typů kvašení.
- Mléčné kvašení je běžné a dochází během něj ke štěpení laktózy nebo jiných cukrů na kyselinu mléčnou. Vyrobit si tak můžete jogurty, kefír, tvarohy, sýry, ale i kvašenou zeleninu nebo třeba zelí. Více o kysaném zelí najdete třeba na webu Ferpotravina.cz tady.
- Kvašení s kvasnicemi zná asi každý. Využívají se mimo jiné k výrobě pečiva, kvas je kombinací mléčného kvašení a kvasnic a je to trošku jiná kategorie.
- Octové kvašení využívá přístupu vzduchu, což je u jiných typů fermentace nežádoucí. Díky octovému kvašení vznikají, překvapivě, octy.
- Alkoholové kvašení není nejspíš to, co hledáte, ale určitě je třeba ho zmínit. Vzniká během něj ethanol a oxid uhličitý a vyrábí se jím alkohol.
- Citronové kvašení, propionové kvašení, máselné kvašení. Kvašení se začalo využívat v 19. století a není divu, že druhů existuje spousta. Vsaďte ale na to nejsnazší a v podzimních a zimních měsících nejvyužitelnější. Zkuste pickles.
Jak naložit zeleninu neboli pickles
Pickles neboli nakládaná zelenina patří k základům fermentace. Pokud tedy chcete domácí kvašení vyzkoušet, začněte určitě právě u zeleniny. Použít můžete cokoliv. Mrkev, cibuli, červenou řepu, čínské zelí, ředkvičky, ředkev, zelí bílé nebo červené. Fermentovat můžete jednodruhově nebo si udělat různé směsi.
Na 1 kilogram zeleniny budete potřebovat asi 20 gramů soli. Zeleninu si nakrájejte, dochuťte, například pepřem, česnekem, chilli, a důkladně prosolte. Zamíchejte a počkejte, dokud zelenina nepustí vodu. Přesuňte zeleninu do nádoby, která se dá zcela uzavřít.
Zelenina by měla být všechna ponořená ve své vlastní šťávě a v nádobě by měl být dostatek místa na zatížení. Zatížit můžete zeleninu oblázkem, sklenicí naplněnou pískem, čímkoliv. Nádobu se zeleninou pevně uzavřete.
Nádoba se zeleninou musí odpočívat na místě se stabilní teplotou okolo 20 stupňů, nesmí na ni svítit slunce a neměla by být v blízkosti topení.
Po třech až šesti dnech máte zkvašeno! Zeleninu si můžete dát do menších praktičtějších sklenic a pustit se do konzumace. Pokud budete mít zeleninu dostatečně ponořenou a uloženou v lednici, vydrží vám klidně i dva měsíce.
