Máte chalupu a přemýšlíte, čím ji budete vytápět. Plyn a elektřina je standard a sázka na jistotu, ale proč pro jednou nebýt originální a nezkusit něco jiného? Ne. Nemáme teď na mysli ani dřevo, různé typy briket nebo uhlí. Už jste slyšeli o topení na bokashi? Nic vám to neříká? Pak čtěte dále.
Japonská “novinka“ vám zatopí
Jak už sám název napovídá, bokashi je vynález ze země vycházejícího slunce – z Japonska. Za tímto termínem se skrývá organický hmota, která je odpadem z jejich rýžových polí, tzv. rýžový výmlat. Po přidání dalších směsí získáte materiál, který se pak organicky rozkládá. Tím vám vzniká teplo a bonusem ještě kompost na zahradu. Velkou výhodou je, že směs bokashi je bez zápachu.
Proč mluvíme o novince v uvozovkách? Protože topit pomocí bokashi u nás v Evropě je poměrně neznámou novinkou, ale v Japonsku si takto pomáhali už v počátku tisíciletí. Vždyť právě japonští zemědělci řešili, co budou dělat s přebytky z rýžových políček. Dnešní doba pouze převzala tento nápad a celý koncept rozvinuli takovým způsobem, že pomocí bokashi můžete vytápět nejenom vaši víkendovou chalupu, ale rovnou nově postavený rodinný dům.
Jak to celé funguje v praxi? V Japonsku existují kultivační systémy, které nechají vzejít jedinečnou směs mikroorganismů. Tato vyšlechtěná kultura z výmlatu se dále smísí například s popelem, dřevními zbytky (pilinami) a jiným biologickým materiálem, například senem a slámou. Následně se všechno napěchuje do kontejnerů, které se důkladně utěsní. Začíná samotný rozklad se vznikem tepla a kompostu.
Výsledky, které ukazují demonstrační zkoušky domů fungujících s tímto typem ohřevu, nejsou vůbec špatné. Rodinný domek dokázal udržet komfortní teplo po dobu jednoho měsíce. Důležité je upozornit, že nebylo dodáváno žádné další teplo ani se do směsi nepřidával nový organický materiál.
Biodigester po vzoru Súdánců
O tom, že bioplyn u nás ani v Evropě není ničím novým, svědčí celá řada bioplínek (odborně řečeno bioplynových stanic). A stále se staví nové. Dneska vám dokážou běžně vytopit i celé sídliště. Ale my teď řešíme vytápění chatičky nebo domu. Proč tedy nevsadit na vlastní biodigester?!
Tento bioplyn se hojně využívá i v rozvojových zemích, kde na něm spíše vaří, než topí, ale princip je podobný. Věděli jste, že v Súdánu si ho doslova nosí na zádech? Místní vezmou přenosný fermentor a přejdou tam, kam potřebují.
Jak to funguje u nás? Vezme se organická hmota, dá se do uzavřené nádoby a zahřeje. Při teplotě nad 30 °C vznikne z organického materiálu bioplyn. Ten lze jímat. Proto ho můžete následně používat nejenom k vaření na plynovém sporáku, ale často se objevuje i v motorech.
Pokud byste ale měli zájem i o klasické vytápění a zejména kvalitní topenáře, nabídku řemeslníků a instalatérských topenářských firem najdete tady.